AktualityKlášterFarnostKontakty

Konvent

Historie

Terciáři

CZ EN   >>

Rozpis bohoslužeb a celebrantů
Aktuální ohlášky
Aktuální kalendář
Úklid kostela 7/2017–1/2018
Farní rada
Zápisy z FR
Oprava střechy kostela

 

Kostel Panny Marie Růžencové a dominikánský klášter v Plzni

Kostel se začal stavět 1. května roku 1912. Plány vypracoval architekt Antonín Möller, stavitel z Varnsdorfu, stavbu prováděl architekt Eduard Sochor z Prahy. Nejprve byly vykopány základy pod věž, vybetonovány základy pod kostelní pilíře a vyzděny ostatní základy. 15. srpna roku 1912 byl za velké účasti lidu posvěcen základní kámen v presbytáři. V listopadu roku 1912 byly již betonovány stropy kostela a stavěny krovy. Přes zimu byly práce přerušeny a opět obnoveny na jaře roku 1913. Práce pokračovaly tak rychle, že 15. května roku 1913 byl stavěn krov na klášteře a 25. července téhož roku byl vztyčen kříž na věži kostela. Celá novostavba byla odevzdána svému účelu dne 30. října roku 1913, kdy kostel posvětil arcibiskup pražský Lev kardinál Skrbenský za obrovské účasti lidu. První mše svatá zde byla sloužena dne 1. listopadu roku 1913. Na hlavním oltáři byl jen svatostánek, na bočních jen oltářní kameny. Kostel byl ještě bez lavic.

Kostel je zbudován ve slohu modernizované basiliky. Je trojlodní s příčnou lodí a kaplovými přístavbami. Prostřední loď je oddělena od bočních mocnými sloupy, které nesou postranní galerie a rozšiřuje se v příčnou loď, do níž ústí 12 m široký presbytář. Ten je vyvýšený o 4 stupně nad loď kostela. Kostel je dlouhý 55,27 m, příčná loď je 24 m široká. Výška kostela od podlahy ke kazetovému stropu je 13 m.

V kostele je celkem 5 oltářů. Nad svatostánkem hlavního oltáře je sousoší Panny Marie Růžencové – patronky kostela (pouť je tedy o první říjnové neděli). Na tomto sousoší pod sochou Panny Marie klečí proti sobě dva světci dominikánského řádu – sv. Otec Dominik, zakladatel a sv. Pius V., papež. Nad celým oltářem se pne baldachýn. Uměleckým dílem je svatostánek, který je zdoben reliéfy dvou klečících andělů, klasů a révy, tepanými ručně v mědi a pozlacenými, podle návrhu bratra Pantaleona z řádu benediktinského v Emauzích. Po stranách jsou dva oltáře – Božského Srdce Páně a sv. Josefa, které byly pořízeny r. 1923. Na oltáři sv. Josefa jsou novější sochy sv. Václava a sv. Ludmily z lipového dřeva, polychromované a zlacené od firmy Charvát z Kutné Hory. Na oltáři Božského Srdce Páně jsou sochy svaté Zdislavy a blahoslaveného Česlava z roku 1949, kdy je 22. května posvětil P. Ambrož Svatoš.

Křížová cesta a zpovědnice jsou z roku 1914, kazatelna je z roku 1930.

Věž kostela je vysoká 56,75m. Je opatřena hodinami z roku 1923. Na věži jsou čtyři zvony. Jmenují se Tomáš (1913), Václav (1952), Josef (2004) a Dominik (2005). Zvon Josef z r. 1599 byl z věže sundán a je umístěn v lodi kostela.

Architektonicky velmi hodnotný kostel s klášterem postavený pod vlivem německé moderny a doznívající secese byl 7. 4. 1999 prohlášen za kulturní památku. V rámci plzeňského urbanismu představuje areál kláštera dominikánů mimořádně významný celek.